Báječný a velký Dru

Už před časem se na nás obrátil majitel krásného irského vlkodava Drua. Ten zoufale potřeboval ortézu na zadní nohu, něco co v portfoliu běžně nemáme. Společně jsme se dohodli na speciální individuální zakázce, jejíž výsledek bychom vám rádi představili. Celý psí příběh pro vás sepsal přímo náš klient, děkujeme!

Příběh psa s ortézou

Dru je sedmiletý irský vlkodav, kterého jsme si přivezli v červnu 2013 společně s jeho bráchou Donem ze Šumperka, chovné stanice Dar Amhantar. V České Lípě, kde bydlíme, byli oba bráchové hned jako doma. Máme dostatečně velký dům, zahradní domek jsme předělali na luxusní „psí boudu“, k dispozici mají dostatečně velkou zahradu a za ní les a louky.

S vlkodavem jsme měli již zkušenost. Je to úžasné psí plemeno – chytré (i když trochu tvrdohlavé), vznešené, ale hlavně oddané, milující svou rodinu, dávající lásku a pohodu – mají přiléhavou přezdívku „něžní obři“. Dag, jak se náš první vlkodav jmenoval, zemřel ve svých 8,5 letech, 5 dní před narozením Dona a Drua.

Se dvěma psy, ještě k tomu s tak obrovskými „malými koníky“ jsme zkušenost neměli, ale do péče a výchovy se zapojila celá rodina. S „klukama“ jsme chodili na cvičák, měli pevný režim a my si to společně s nimi užívali. Zlom nastal v jejich necelých 3 letech. Bylo to ve dni „navíc“ – 29.února 2016 – kluci odpoledne lítali po zahradě. Co se přesně stalo, jsme neviděli, ale doma Dru ulehl a už nemohl vstát. Zadní nohy byly bezvládné a on jen vyděšeně očekával naši pomoc.

Ještě večer jsme s ním jeli na veterinární kliniku Mi-Vet do Ústí nad Labem, kde mu pan doktor Mikulica druhý den operoval páteř – měl vyhřezlou ploténku, která způsobila ochrnutí zadních nohou a ocasu. Operace pomohla jen částečně – zůstala mu ochrnutá pravá zadní noha od kyčle až po tlapku. Pan doktor nám dával jen malou naději, že se citlivost do jeho nohy vrátí, ale my doufali v zázrak.

Ten se pochopitelně nekonal. Alespoň ne v té podobě, kterou jsme si všichni přáli – úplné uzdravení a neomezený pohyb Drua. Celá situace vyžadovala velkou trpělivost a velké změny v režimu rodiny. Jen manipulace s 80 kilovým psem, který se nemůže postavit na nohy, je velmi velmi náročná. Vyprazdňování (zezačátku cévkování), otáčení psa, aby neměl proleženiny, udržení alespoň částečné fyzické kondice, zamezení jeho snahám o samostatné vstávání vyžadovalo doslova 24 hodin dozor u jeho pelechu, spali jsme s ním s vodítkem na ruce. A stále jsme sledovali jeho pravou zadní nohu, jestli se alespoň trochu pohne, zacuká…

Člověk po takovéto operaci začne rehabilitovat, je spousty zařízení, kde s ním cvičí terapeuti, je pod jejich odborným dohledem. Ale co psi? Naštěstí i takováto zařízení začínají existovat a páníčci, než by svého psa nechali utratit, raději vyhledají pomoc u odborníků. My jsme začali dojíždět do Prahy do rehabilitačního zařízení pro malá zvířata PhysioDOG a pod vedení zkušené terapeutky paní Plačkové jsme začali rehabilitovat. Učili jsme se ve speciální vaně (s pohyblivým pásem na dně) takzvané spinální chůzi. Co to je spinální chůze? Je to reflexní pohyb pánevních končetin podobný chůzi bez vědomého ovlivnění „ochrnutých“ končetin.

anyonego, psí ortéza, zadní noha, vlkodav

Druovi zůstala schopnost pohybovat tímto způsobem horní částí zadní pravé nohy. Měl a stále má dostatečně vyvinuté svalstvo na této noze. Nedokázal však přitáhnout packu pod hleznem, kterou za sebou tahal a velmi si jí zraňoval. Tuto neschopnost bylo nutné řešit nějakou speciální ortézou. Prohledali jsme na internetu e-shopy po celém světě a jedinou takovou ortézku jsme objevili v Americe. Když za pár týdnů dorazila, pochopili jsme, že to není to „pravé ořechové“. Nejenže nebyla z takového materiálu, který by odpovídal velikosti a síle takového psa, ale mohla být nanejvýš dočasným řešením problému. Nebyla to pomůcka, která by fungovala natrvalo – v té době jsme se již s handicapem našeho pejska smiřovali, že bude do konce jeho života. Nastala fáze hledání a výroby (ušití) ortézy z lepšího materiálu.

Zdravotní problémy však tímto poškozením neskončily. Vlkodav je velký silný pes s posunutým prahem bolesti. Nemocnou nohu ještě ke všemu necítil vůbec, a tak zhruba půl roku po operaci páteře jsme neuhlídali nějaký jeho nevhodný pohyb, noha se dostala do nesprávné pozice a nevydržela to kyčel. Zamítli jsme amputaci nohy, kyčelní náhrada také nepřicházela v úvahu a Dru prodělal další operaci – plastiku vazů kyčelního kloubu s fixací kloubu v kyčelní jamce. To nám vydrželo týden, než vše prasklo a byla nutná reoperace, nová plastika a silnější a několikanásobná fixace kloubu. Navíc nastaly pooperační komplikace s infekcí v ráně. Začalo další období čtyřiadvacetihodinových služeb u ležícího Drua s otevřeným bokem až „na kost“. Zhruba 4 měsíce, než se vše zahojilo a zvýšila se šance, že kyčel něco vydrží.

Tyto komplikace způsobily, že se Dru po roce od první operace musel znovu učit chodit. Začala fáze hledání, kdo by nám vyrobil ortézu, která by byla funkční, dostatečně pevná a odolná a ochraňovala packu Drua, která byla používáním nevhodné ortézy značně zdevastovaná. Tehdy jsem kontaktoval pana Jiránka z firmy AnyoneGo. Věděl jsem, že jejich firma vymýšlí a vyrábí vozíky pro ochrnuté pejsky formou tisku na 3D tiskárně. Popsal jsem mu problém, jak by měla ortéza fungovat a nohu zároveň chránit, poslal fotku stávající pomůcky a požadované rozměry. Pan Jiránek začal posílat své návrhy a vzhledem k tomu, že mám technické vzdělání a dokáži číst ve výkresech, uměl jsem si výrobek představit. Po několika dlouhých telefonických a mailových konzultacích byl první prototyp hotov a připraven k tisku. Pan Jiránek ho osobně přivezl. Neumíte si představit tu radost nejen naší, ale i Drua, který, když jsme mu ortézu nasadili, začal okamžitě řádit a po mnoha měsících hned vyprovokoval bratrskou „potyčku“ se svým bráchou Donem.

Bylo nám jasné, že to je ta správná cesta, ten správný výrobek, který jsme hledali, se kterým se našemu invalidnímu pejskovi vrátí kvalita jeho života. Předností pana Jiránka je, že dokáže svůj výrobek přizpůsobit individuálním požadavkům pejska. Došlo ještě k pár vylepšením a úpravám. Kvalitu a funkčnost ortézky dokazuje i to, že funguje skvěle dál i poté, co jsme museli Druovi na dvakrát nechat amputovat zdevastované prsty packy ochrnuté nohy. Byla to vleklá zranění, která mu způsobila předchozí nevhodná ortéza.

Dru už dosáhl věku, kterého se průměrně vlkodavové dožívají. Se svým handicapem žije již 4 roky, tedy většinu svého života. Absolvoval řadu operací, 8x měl narkózu, na jeden psí život až dost. Přesto netrpí jinými nemocemi, je neustále v dobré kondici, a hlavně je stále veselý (štěněčí), vitální, radostný, plný lásky, kterou nám rozdává. Setkali jsme se již s řadou lidí, kteří nechápou, proč to vše pro PSA děláme. Stojí to čas, nemalé prostředky, omezuje to chod rodiny. Ale Dru není jen PES, je to člen rodiny, kamarád, společník a jeho problémy a jejich řešení nás vždy dokázaly stmelit.

Závěrem poděkování všem, kteří krom naší rodiny, Druovi pomohli (a samozřejmě i nám), že mohl dál žít a udržet si kvalitní a radostný život:

MVDr. Stanislav Daníček, veterina Česká Lípa – náš „obvodní“ veterinář, který je kdykoliv k dispozici, vždy přijede, poradí, sežene odbornou pomoc.

MVDr. Ondřej Mikulica, klinika Mi-Vet Ústí nad Labem – neurochirurgická operace páteře, 2x operace kyčle.

Bc. Kateřina Plačková, CCRP, PhysioDOG Praha – fyzioterapie, kde se učil spinální chůzi, kde se rozchodil a byl znovu postaven na nohy.

Jan Jiránek, AnyoneGo – konstruktér, designer a výrobce ortézy, bez které by Dru nebyl schopen existovat, umožňuje mu pohyb, chození na vycházky.

MVDr. Janka Hrušková, veterinární klinika Doksy – na dvakrát amputace prstů na pacce ochrnuté nohy, odstranění nádoru na kosti přední nohy s podezřením na osteosarkom (naštěstí se nepotvrdil).

Mgr. Barbora Šulcová, CCRP, DOGGURU Turnov – terapeutka, která každé tři týdny Drua promasíruje, srovná mu klouby a ulehčí jeho nerovnoměrně zatěžovanému velkému tělu.

V České Lípě dne 14.6.2020

Všechny příběhy