Oliverův oficiální příběh začíná až v době, kdy byl dávno dospělý a už ochrnutý. To ho totiž jeho stávající rodina objevila jako kandidáta k adopci.
O tom, co pobytu v útulku předcházelo se mnoho neví. Podle veterinárních vyšetření je jasné, že má za sebou operaci výhřezu plotýnek, ale vlastně to ani není podstatné.
Důležité je, že Oliver už má několik měsíců nový domov a jeho příběh je spíš o tom, že adoptovat postiženého pejska není pro odhodlané milovníky psů nic, čeho byste se měli bát. (Ostatně dalšími „našimi“ adoptovanými ochrnutými azyláčky jsou třeba i Coody nebo Annie.)