Vozíček AnyoneGo: zadní nohy Třeštidlo Jitka

Jitka měla hned na začátku svého života obrovské štěstí v neštěstí. Jeden z jejích budoucích páníčků byl totiž zcela náhodou svědkem toho, jak ji na malé silničce vyhodili z auta – sotva půlroční vystrašené štěně s prádelní šňůrou okolo krku mimo veškerou civilizaci.

Zatímco původní majitelé, pokud se to tak dá vůbec nazvat zmizeli v dáli, její nový páníček bez váhání zastavil svůj vůz a milou, tehdy ještě bezejmennou Jitku naložil a vzal ke své mamince, milovnici psů.

Následovala prohlídka na veterině, očkování, očipování, oficiální přidělení jména a Jitka se stala právoplatnou členkou své nové rodiny.

Jak to bylo s Jitkou dál zjistíte buďto ve videoreferenci vozíčku AnyoneGo, kterou jsme pro vás připravili nebo samozřejmě čtěte dále.

Nečekaný úraz

Od prvního okamžiku byla velký střelec – velmi aktivní, senzitivní povaha, která na všechno reaguje, například se svou paničkou Petrou hrozně ráda zpívá 😊

Od toho prvního osudového setkání uběhlo sedm let, než se Jitce život znovu změnil. Přímo doma v kuchyni totiž tenhle zvědavourek lezl tam, kam neměl. Rodina byla tou dobou v jiné místnosti a přivolala je rána a mírné zakňučení. Jitka spadla ze stolu, kam sice ráda šplhá, ale kam má přístup zakázaný. Zpočátku to nevypadalo nijak vážně, ale po první noci za sebou táhla jednu nohu, a ještě, než rodina dorazila o pouhou hodinu později na veterinu, tak už i druhou.

Na veterině okamžitě zahájili léčbu. Jitka denně chodila na různé terapie a kontroly, ale bohužel se její situace nijak nelepšila a nezbylo než vyrazit na specializovanou kliniku, kde po několika testech rodině nabídli 3 varianty:

nechat tak a doufat v samovolné zlepšení,
operovat, což by zvýšilo šanci na uzdravení asi o 15%
nebo fenečku uspat.

Operace i psí rehabilitace

Poslední varianta nepřipadala v úvahu. Jitku vyloženě nic nebolelo, potíže měla jen s vyprazdňováním a hlavně (!) v očích měla pořád obrovskou chuť žít. I přes poměrně velkou finanční náročnost se tedy rodina rozhodla zkusit operaci: „Věděla jsem, že když to nezkusíme, tak toho budeme litovat. Jitka je maminčin mazlíček a mamku by to hodně mrzelo. Takže když jsem řekla operace, viděla jsem tu velikou úlevu v mamčiných očích,“ vzpomíná paní Petra na leden roku 2020.

Jitka nakonec na klinice strávila několik týdnů – i po operaci absolvovala v rámci rekonvalescence spoustu procedur a bylo pro ni méně stresující být v péči milých zdravotníků, na které si díky své skvělé povaze zvykla. Schopnost chodit se Jitce operací bohužel vrátit nepodařilo, ale i tak se povedl velký úspěch. Díky zákroku se jí na rozdíl od předoperačního stavu zlepšilo vyprazdňování, není bolestivé, udrží bez potíží moč a stačí ji 3x denně pomoci.

Čas na vozík pro psy

Jakmile bylo jasné, že Jitka už sama chodit nebude, přišel čas začít řešit vozíček. Paní Petra dostala na výběr několik variant a nás moc těší, že se rozhodla pro AnyoneGo: „Váš vozík se mi líbil nejvíc. Nebyl ani nejdražší ani nejlevnější, ale dívala jsem se spíše na strukturu, lehkost a podobně. Ostatní mi připadaly nemotorné a spíše pro velké psy. První pokusy byly trochu rozpačité, Jitka vůbec nechápala, co má ten divný vynález znamenat a k pohybu se moc neměla. Ale pomocí dobrůtkové motivace brzy pochopila, jakého má ve vozíčku pomocníka. Po třech dnech už v něm lítala jako Niki Lauda a je úžasné sledovat, jak si to užívá.“

Všechny příběhy